Jak bude vypadat svět za takových dvacet, třicet let? Jaký svět připravujeme pro své děti? Krásný svět, ve kterém budou moci volně dýchat a být obklopeni přírodou nebo jim za sebou zanecháme zničenou planetu, zavalenou haldami odpadu?
Tahle otázka se netýká vzdálené budoucnosti. Je to otázka dneška. Otázka, která se nás palčivě dotýká každý den. Při každém našem rozhodnutí. Při tom, jak nakládáme s odpady, co kupujeme a co po sobě zanecháme. A i když se to může zdát jako kapka v moři, právě tyhle naše drobné volby vedou k tomu, jakou zemi předáme dalším generacím.
Plasty přežijí nás všechny
Plast, je neskutečně fascinující materiál. Je lehký, přesto pevný a odolný a navíc levný. Je možné ho tvarovat a dát mu nespočet podob. Není divu, že jsme si ho tak rychle oblíbili, a tak snadno se rozšířil. Bohužel je plast až tak odolný, že nás přežije. Lahve, sáčky, brčka a kelímky, které dnes vyhodíme, tu budou ještě za stovky let. Možná ne v původní podobě, ale rozpadlé na mikroskopické částečky, které se mezitím stihnou dostat do půdy, do vody i našich těl.
Každou minutu se na světě prodá asi milion plastových lahví. To je hrozivé číslo. A přestože se snažíme o nějakou recyklaci, drtivá většina plastu končí na skládkách, v řekách a oceánech. Vědci našli mikroplasty dokonce i v ledovcích. Není to tak problém budoucnosti, ale tvrdá realita.
Jenže co s tím?
Můžeme začít tím, že omezíme svou vlastní spotřebu plastů. Že to nejde? Nesmysl. Je tady filtrace vody místo balené vody, skleněné nádoby místo těch plastových, látkové tašky místo igelitových. Nespoléhejte na falešnou naději v podobě recyklace, ale raději sami přestaňte plasty používat v co největší míře to jde.
Odpad, který mizí i nemizí
Třídění odpadu není žádná novinka, přesto k němu spousta lidí stále přistupuje spíš jako k povinnosti než jako k možnosti něco změnit. Ono to, ale smysl skutečně má. Stejně jako filtrace vody. Papír můžeme recyklovat až sedmkrát, sklo skoro donekonečna. Každá vytříděná plechovka znamená méně vytěžené rudy, méně energie na výrobu nové.
Jenže třídění samo o sobě nestačí. Mnohem lepší je odpadu přímo předcházet. Nevyhazovat jídlo, nebrat si zbytečné letáky, nekupovat věci, které skončí na skládce dřív, než je vůbec pořádně využijete.
Čím méně odpadu vytvoříme, tím méně ho přenecháme našim dětem.