Plánování svatby je směs radosti a desítek drobných rozhodnutí. V té záplavě úkolů se vyplatí držet dvě jistoty: jak hosty elegantně pozvat a jak zachytit jejich slova tak, aby se k nim dalo vracet i po letech. První část vyřeší krásná pozvánka, druhou chytrý způsob, jak ze vzkazů udělat součást vašeho společného archivu.
Vizuální styl, který drží celý den pohromadě
Začněte paletou barev a náladou dne – jemná botanika, minimalistická typografie, nebo motiv místa obřadu. Jakmile máte jasno, plynule na to naváže i podoba tiskovin. Jednota ve dvou hlavních barvách a několika řezech písma se promítne do jmenovek, menu i programu a potáhne celý den jedním „tahem štětce“.
Oznámení: stručné, osobní, s předstihem
Kvalitně připravené svatební oznámení je víc než karta s datem – udává tón celé události. Text držte krátký a osobní (jména, datum, čas, místo, jasné RSVP). Máte-li web s detaily, uveďte odkaz na doprovodné kartičce, ať hlavní pozvánka zůstane čistá. Na čas myslete dopředu: první náhled tři až čtyři měsíce před svatbou, tisk obvykle týden až dva a pár kusů navíc na focení i do archivu.
Kniha hostů, která se opravdu zaplní
Tradiční kniha na stole bývá paradoxně prázdná, protože se hosté ostýchají „začít“. Výborně fungují konkrétní otázky („Co vám přejeme za deset let?“ „Na jakou naši historku nikdy nezapomenete?“) a fotky přímo na místě. Srdcem všeho je dobře zvolená svatební kniha s papírem, který snese fixy i lepení, a pevnou vazbou pro roky listování. Skvěle pomůže instax nebo malá tiskárna na fotky z mobilu, samolepicí růžky a fixy, které nepouští.
Umístění a drobnosti, které rozhodnou
Oznámení v rámu na uvítacím stolku funguje jako „podpis“ dne. Knihu hostů postavte na přirozenou trasu mezi rautem a parketem, ne do rohu. Malá lampička, náhradní náplně do instaxu a krátká instrukce udělají z psaní vzkazů příjemný rituál, ke kterému se hosté rádi vracejí během večera.
Rozpočet s hlavou a patou
Luxusní prvek nechte zazářit na hlavním oznámení (slepotisk, ražba), doprovodné kartičky klidně vytiskněte jednoduše. U knihy hostů se investice vrátí v kvalitní vazbě a papíru – rozhodují o tom, jestli budete po letech listovat bez obav z lámání stránek či propíjení inkoustu. Méně prvků, ale promyšleně sladěných, působí lépe než mnoho „solitérů“.
Po svatbě: archiv, ke kterému se vracíte
Jeden set oznámení vložte na první stránku alba, knihu hostů dejte na místo, kam sáhnete i v běžný den – do knihovny nebo na konzoli u jídelního stolu. Všední úterý po náročném dni se pak může proměnit v tiché listování, při kterém se vrátí vůně, zvuky i světlo vašeho svatebního dne. A o to jde: mít památku, ke které se vracíte ne proto, že „by se to mělo“, ale protože vás to těší.