Klíčové znaky Public Managementu
Mezi klíčové znaky PM řadíme následující: (Knox, 2003)
Reforma rozpočtů, především prostřednictvím snižování nákladů a vyšší
průhlednosti při umísťování jednotlivých zdrojů. Jako příklad lze uvést
přírůstkové účetnictví nebo finanční a výkonový audit.
Decentralizace a dekoncentrace rozdělením tradičních byrokatických úřadů
na specializované organizace.
Zavádění tržních pravidel, včetně privatizace.
Orientace na zákazníky, přičemž je zdůrazňována kvalita služeb (například
E-government).
Zvyšování výkonnosti a účinnosti, a to například díky zlepšováním flexibility
úhrad.
Participace občanů na rozhodování (občanské výbory, referenda apod.)
Teoretické kořeny Public Managementu
Teoretické základy PM můžeme spatřovat hned v několika ekonomických pramenech.
Následující text je věnován jejich stručnému popisu. Mezi první z nich řadíme teorii
veřejné volby vycházející z ekonomické teorie racionálního chování. (Škarabelová,
2005) Za jejich zakladatele jsou považování A. Downs a W. Niskanen. (Keraudren, Van
Mierlo, 1997) Teorie veřejné volby je založena na klasickém modelu zastupitelské
demokracie. Tento model ale zároveň i odsuzuje. Je založena na kritice byrokracie a
nápravu spatřuje ve větší konkurenci, možnosti privatizace a contractingu, většího
množství informací a vyšší kontroly byrokracie.
Další základ je v teorii organizací zdůrazňující zásadní pozici zastupitelské vlády
nad byrokracií, prostřednictvím posilování moci politických lídrů, centralizace,
koordinace, kontroly a contractingu.
Manažerismus představuje koncepci veřejné správy jejíž cílem je implementovat
manažerské principy do byrokratického řízení a rozšířit pravomocné rozhodování.
Manažerismus přináší pro plnění funce státu nové metody, jako je plánování,
vyjednávání a diverzifikace.
Neo-taylorizmus, který navrhuje proodstranění neefektivnosti byrokracie zvýšení
kontroly ekonomických a finančních informací, zaměření se na hodnocení výkonu a
odvození odměny od dosaženého výkonu.