Prsteny z chirurgické oceli jsou v současnosti poměrně žádané a oblíbené. Volí je většinou páry, které nemohou nebo nechtějí za snubní prsteny utratit příliš mnoho peněz.
Chirurgická ocel vzhledově připomíná bílé zlato. Snubní prsteny je dnes možné sehnat v různém provedení, nabízejí se různě široké, matné i lesklé, s oblými i ostrými hranami. Mají pochopitelně své výhody i nevýhody.
Chirurgická ocel je slitinou železa, uhlíku a chromu, často se přidává i nikl, někdy i mangan či jiné kovy. Kromě šperků se hojně používá v lékařství. Materiál je to velice pevný, odolný a přitom lehký, nošení prstenů je pohodlné. Je považován za mužný kov, také proto ho častěji volí ženich. Pro nevěstu je chirurgická ocel jakožto chladný kov méně atraktivní. Častou kombinací snubních prstenů je drahý kov u nevěsty a chirurgická ocel u ženicha.
Velkou výhodou chirurgické oceli je cenová dostupnost. Proti zlatu nebo platině jsou prsteny z oceli až několikanásobně levnější, ceny začínají už na několika stovkách korun. Nijak závratně nezdraží, pokud se jejich povrch ozdobí prvky například ze zlata, rhodia nebo jiného drahého kovu.
Chirurgická ocel nepotřebuje žádnou další zvláštní údržbu. Chrom zajišťuje odolnost vůči korozi. Materiál je odolný i vůči oxidaci. Na rozdíl třeba od stříbra, které může zčernat, ocel sama o sobě nemá sklony měnit barvu. Pouze je citlivá na chlór, v bazénech nebo vířivkách se může poškodit.
Kvůli tvrdosti oceli jsou obtížné a problematické jakékoli větší úpravy, ovšem díky dnešním technologiím lze bez problémů nalézt prsteny se zajímavými a nápaditými tvary a motivy. Chirurgická ocel nevyžaduje povrchovou úpravu rhodiováním.
Kamínky se doporučuje nelepit, ale fasovat (usazovat). Navíc je lepší zvolit umělé, nikoli drahé kameny, nejčastěji se používají zirkony. Proti prstenům ze zlata nebo stříbra je usazování do chirurgické oceli mnohem náročnější, nástroje faséra se kvůli tvrdosti oceli většinou zničí, což prsten pochopitelně prodraží. Také rytí a gravírování například data svatby nebo jmen novomanželů je obtížnější, rytci si proto za práci s chirurgickou ocelí obvykle účtují vyšší částky.
Na chirurgickou ocel na rozdíl od zlata či stříbra nehrozí alergie. Neplatí to ale pro prsteny, u kterých je do oceli přimíchán nikl, na nějž je alergických poměrně mnoho lidí. Alergická reakce se mnohdy projeví i po několika týdnech a šperk při ní může zezelenat.
Výroba prstenů z oceli je ekologicky šetrnější než u jiných kovů, protože je při ní potřeba méně energie a vyprodukuje se méně odpadu. Ocel je navíc 100% recyklovatelná.
Chirurgická ocel je rovněž výrazně slabším vodičem tepla a elektřiny než zlato nebo stříbro, což může být pro leckoho výhodou.
Snubní prsteny z chirurgické oceli nelze zmenšit ani zvětšit. Už při jejich výběru je tak potřeba dbát na správnou velikost. Je nutné si uvědomit, že pokud se během života změní velikost prstu (což se stává běžně), snubní prsten se musí koupit nový. To se ale při jejich nízké ceně stále může vyplatit. Nepříjemnost hrozí při otoku prstu. Protože se ocel kvůli její tvrdosti nedá roztáhnout, musí zasáhnout hasiči a prsten rozříznout.
I přes svoji tvrdost chirurgická ocel není úplně nezničitelná. Poškodit se může zejména při kontaktu s jinými kovy, například ve šperkovnici, a opravit takový šperk se vzhledem k jeho ceně nevyplatí. Ve srovnání se zlatem a stříbrem je ale ocel odolnější vůči poškrábání. Na Mohsovy stupnici tvrdosti minerálů se chirurgická ocel pohybuje mezi 5,5 – 6,3 (1 – mastek; 2,5 – zlato; 10 – diamant).
Puncovní úřad ČR nevydává značky na šperky z chirurgické oceli, protože nepatří mezi drahé kovy. Vyplatí se proto nakupovat u osvědčených prodejců.
Chcete-li se o těchto prstenech dozvědět více, klikněte zde.