Sportovní aktivity pro děti i dospělé v otázkách a odpovědích. Na otázky odpovídala Lenka Horňáková, osobní trenérka fitness centra.
1. Jaký sport je vhodný pro nejmenší děti? Lze hovořit o sportu u dětí do 5 let, nebo spíše všeobecně o pohybu?
Pro nejmenší děti je v prvopočátcích nejdůležitější všestranný vývin. Každé sportovní odvětví by mělo u dětí rozvíjet všeobecný základ vycházející ze spontánního přirozeného pohybu. Včasná specializace se na určitou disciplínu vede k jednostrannému přetěžování těla, a i když dítě dosáhne úspěchu ve svém odvětví, většinou končí kariéru předčasně.
2. Rodiče často nevědí, na jaký kroužek dítě přihlásit, když začne chodit do první třídy. Jak rozeznat talent dítěte na určitý sport a celkově vhodný sport pro dítě?
Rozpoznat talentu dítěte je vždy otázka pro odborníka. Na to, abychom mohli prohlásit, že je dítě na něco talentované, je potřeba znát jeho vrozené dispozice a předpoklady na základě genetiky, poznat jeho funkční možnosti ve vztahu k vybranému sportu, rychle se naučit a zvládnout nové prvky, a v neposlední řadě je třeba uvažovat o psychických předpokladech. Šikovným dětem často chybí vůle překonávat překážky a neúspěchy. Naopak méně nadané děti leckdy dokážou svojí bojovností předčít své soupeře. V prvním školním roce ale není podstatné specifikovat sport, důležité je nadchnout dítě pro vybranou, resp. jakoukoli pohybovou aktivitu.
3. Kolik hodin pohybu a jaký druh by mělo mít dítě denně či týdně? Je to závislé na věku?
Ano, je to závislé na věku. Počet hodin není možné přesně měřit, ale obecně se doporučuje pro čtyř až šestileté děti asi 6 hodin, pro sedmi až jedenáctileté děti 5 hodin, u dvanáctiletých až čtrnáctiletých 4 hodiny a konečně u patnáctiletých až osmnáctiletých 3 hodiny pohybu denně (chůze, běh, hry, cílený sport). Záleží samozřejmě na aktuálním stavu dítěte a také pokud není zvyklé vykonávat v takové míře sportovní aktivity, je třeba začít zvyšovat postupně délku a náročnost sportu či pohybové aktivity za den.
4. Ve kterém věku mohou děti začít s tzv. bojovými sporty, které jsou čím dál více oblíbené?V nesoutěžní formě, pro zábavu, nevadí začít mladším školním věku a doplnit tak třeba jinou aktivitou jako plavání nebo kolektivní sport. Postupem času, po období puberty, je možné zvýšit počet tréninků v týdnu a zaměřit se více na vybraný bojový sport, pokud jde o kontaktní formu (judo apod.).
5. Prospívá dětem ranní rozcvička?
Rozhodně ano. Mobilizuje klouby, připraví tělo na celodenní program, dítě vydá část energie a následně je víc koncentrované na dění ve škole a výuce. Je to však specifické, ne každému to vyhovuje. Naopak některé děti to může vyčerpat, záleží, jak byly navyklé začínat den doposud. S ničím není dobré začínat ze dne na den a hned velkou rozcvičkou, ale postupně, nejdříve jen několik minut a přidávat. Vše chce svůj čas a pozvolnou adaptaci.
6. Většina lidí má pocit, že pokud zrovna oni sami nebo i jejich dítě nemají dvě hodiny denně pohyb, neběhají, nemají tréninky, že nic jiného nestojí za to. Je skutečně „na nic“ třeba dvakrát či třikrát týdně jít na tančení kroužek?
Myslím, že to úplně stačí. Tělo si za 2-3 tréninky je schopné zapamatovat pohyb a tím se učit. Není nutné denně navštěvovat hodiny tance či dělat jiné aktivity. Často to vede ke stereotypu a jednostrannému přetěžování. Určitý pohyb by měl byť každý den, s tím souhlasím. S věkem se potřeba postupně snižuje, nicméně u nejmenších dětí tvoří velkou část dne. Je však potřebné a nutné si uvědomit, že i procházka do školy, jízda na kole, plavání či pomoc s domácím úklidem jsou aktivity a zapojují úplně jiné svalové partie než při tancování či dalších sportovních aktivitách. Pokud je navíc pohyb sklouben s pravidelnou a vhodnou stravou, není potřeba řešit a zatěžovat si hlavu nadměrným pohybem a spalováním kalorií.
7. Jak je to s dětskou stravou a pitným režimem? Děti rády mlsají a jen těžko lze zabránit tomu, aby si nedaly čokoládu nebo sladký nápoj. Jak by měla vypadat vyvážená strava a pitný režim u dětí na základní škole?
Dítě by mělo jíst a pít pravidelně a vícekrát denně. Svačina a odpolední menší jídlo jsou na místě. Pokud děti rády mlsají a přitom se přirozeně hýbou, není důvod zakazovat jim příjem i jednoduchých sacharidů, neměly by však tvořit základ jinak pestré stravy, ale být pouze doplňkem. Pít je důležité v průběhu celého dne a po menším množství. Nosit si tekutiny do školy a pít při sportu. Pokud dítěti nechutná neslazená a neperlivá voda, může být pitný režim doplněn, aby byl dodržen. Zařadit lze čaje, džusy smíchané s vodou, po sportu i sladký sycený nápoj. Sladkosti lze nahradit i ovocem, které by však nemělo chybět v jídelníčku žádného dítěte (banány, jablka, hrušky atd.). Pokud dítě není podporované k většímu a pravidelnému příjmu nezdravé stravy u svých rodičů, tvoří si dobrý základ pro budoucnost.
8. Kolik kilokalorií by mělo dítě denně přijmout?
Je opravdu těžké odpovědět na takovou otázku. Myslím, že počítat kalorie u dětí, je nesmysl, stejně jako když si řeknete: „Dám si tabulku čokolády a pak budu běhat hodinu.“ Čokoláda se nemusí sníst přece celá, a čím je menší, tím lépe pro nás. Vždy jde o celkový energetický příjem a výdej za den či týden. A co se dětí týče, ty by měly zejména pravidelně jíst, dopřávat si pestrou stravu a hýbat se.