Zubní kaz je infekční onemocnění tvrdých zubních tkání (skloviny a dentinu, případně zubního cementu). Na jeho vzniku se podílí několik faktorů. Za hlavní považujeme mikroorganismy dutiny ústní přítomné ve slině a měkkém zubním povlaku, cukry, které slouží jako “potrava” pro mikroorganismy a jsou pro ně zdrojem energie a zubní povlak, jehož hromadění je způsobeno nedostatečnou hygienou dutiny ústní. Onemocnění se přenáší baktériemi z dutiny ústní matky do úst dítěte. Není tedy pravda, že zubní kaz je dědičné onemocnění. Dědit lze určité dispozice či předpoklady k onemocnění, jako například postavení zubů, množství a kvalitu sliny, vznik zubního kazu mohou ovlivňovat také některá celková onemocnění, jako například cukrovka, astma, snížená obranyschopnost organismu, ale rozhodně to nejsou faktory základní.
Správnou péčí o chrup a hygienu dutiny ústní lze vzniku zubního kazu předejít či alespoň minimalizovat jeho riziko.
Mikroorganismy v zubním povlaku – streptokoky – přeměňují cukry přijaté v potravě na kyseliny, čímž dochází ke vzniku kyselého prostředí v ústech (obecně). Díky kyselému prostředí v ústech se zubní sklovina začne rozpouštět, nejprve pod jejím povrchem a později, pokud vhodné podmínky pro rozvoj zubního kazu pokračují, vzniká poškození zubu, které je viditelné pouhým okem. V této fázi rozvoje zubního kazu je postižen už také dentin – zubovina a toto může být moment, kdy si poprvé zubní kaz subjektivně uvědomíme, protože zub nás může začít bolet. nejprve jen občas, většinou na studené nebo sladké podněty při jídle. V případě, že zubní kaz není v této fázi ošetřen, pokračuje dál směrem k zubní dřeni a výsledkem je intenzivní, trvalá bolest – zánět zubní dřeně.
Protože zubní kaz je onemocnění u zdravého člověka plně preventabilní – jinými slovy lze mu předcházet, je nutné tato preventivní opatření včas zavést a již od dětského věku je dodržovat. Ušetří nám to nejen spoustu nepříjemných bolestivých zážitků, ale i peněženku.